Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium vlivů, které ovlivňují reaktivitu vápenců
Sklenářová, Dorothea ; Bureš,, Jaroslav (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Práce je součástí grantového zadání a zabývá se vlivem vstupní suroviny, tedy vápence, na reaktivitu a rychlost dekarbonatace. Cílem práce je zjistit, jaký vliv a vztah má chemické složení, petrografie, geneze a diageneze, porozita a mikrostruktura vápenců na reaktivitu a rychlost a průběh dekarbonatace. Předmětem experimentální části potom je vyhodnocení analýz provedených na vzorcích vápenců, jako je porozita, reaktivita zjištěná metodou Bischof – Uhde a proces dekarbonatace kalcitu z pohledu krystalinity produktu.
Studium procesu dekarbonatace vápence
Koporcová, Diana Mária ; Všianský,, Dalibor (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výzkumem a popisem dekarbonatačního procesu vápence při výpalu vápna. Cílem práce je pokusit se najít souvislost mezi vlastnostmi vstupní suroviny a průběhem procesu dekarbonatace, který je sledován pomocí vysokoteplotní XRD analýzy. V experimentální části bude vyhodnocena mikrostruktura vznikajícího oxidu vápenatého, a to zejména z pohledu velikosti krystalitů.
Studium geochemie bioapatitu pomocí laserové ablace ve spojení s ICP-MS
Kroupa, Vojtěch ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Vašinová Galiová, Michaela (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá tématem zkoumání bioapatitu ze vzorků konodontů pomocí laserové ablace ve spojení s ICP-MS. Cílem je vyhodnocení vlivu diageneze na chemické složení a obsah prvků vzácných zemin (REE) ve struktuře konodontů. Bioapatit se v průběhu diageneze přeměnil na minerál frankolit a v rámci tohoto procesu do svojí krystalické struktury adsorboval prvky REE. Míra adsorpce prvků REE byla ovlivněna přítomností mořské vody, přítomností siliciklastik v okolní hornině obohacených na REE, redoxními podmínkami a také vlivy prvků, jako jsou Mn a Fe přítomné v pórové vodě. Bylo zjištěno, že skupina vzorků konodontů pocházející z Col des Tribes (Francie) prošla větší diagenetickou proměnou, pozdní rekrystalizací s desorpcí REE, a také díky zvýšené přítomnosti Mn iontů a vlivu původních suboxických podmínek obsahuje vzácnější pozitivní Ce anomálie. Zatímco skupiny vzorků konodontů z Mramorového lomu u Křtin (Česká republika) prošla menší diagenetickou změnou, obsahuje větší množství REE prvků.
Studium geochemie bioapatitu pomocí laserové ablace ve spojení s ICP-MS
Kroupa, Vojtěch ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Vašinová Galiová, Michaela (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá tématem zkoumání bioapatitu ze vzorků konodontů pomocí laserové ablace ve spojení s ICP-MS. Cílem je vyhodnocení vlivu diageneze na chemické složení a obsah prvků vzácných zemin (REE) ve struktuře konodontů. Bioapatit se v průběhu diageneze přeměnil na minerál frankolit a v rámci tohoto procesu do svojí krystalické struktury adsorboval prvky REE. Míra adsorpce prvků REE byla ovlivněna přítomností mořské vody, přítomností siliciklastik v okolní hornině obohacených na REE, redoxními podmínkami a také vlivy prvků, jako jsou Mn a Fe přítomné v pórové vodě. Bylo zjištěno, že skupina vzorků konodontů pocházející z Col des Tribes (Francie) prošla větší diagenetickou proměnou, pozdní rekrystalizací s desorpcí REE, a také díky zvýšené přítomnosti Mn iontů a vlivu původních suboxických podmínek obsahuje vzácnější pozitivní Ce anomálie. Zatímco skupiny vzorků konodontů z Mramorového lomu u Křtin (Česká republika) prošla menší diagenetickou změnou, obsahuje větší množství REE prvků.
Studium procesu dekarbonatace vápence
Koporcová, Diana Mária ; Všianský,, Dalibor (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výzkumem a popisem dekarbonatačního procesu vápence při výpalu vápna. Cílem práce je pokusit se najít souvislost mezi vlastnostmi vstupní suroviny a průběhem procesu dekarbonatace, který je sledován pomocí vysokoteplotní XRD analýzy. V experimentální části bude vyhodnocena mikrostruktura vznikajícího oxidu vápenatého, a to zejména z pohledu velikosti krystalitů.
Studium vlivů, které ovlivňují reaktivitu vápenců
Sklenářová, Dorothea ; Bureš,, Jaroslav (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Práce je součástí grantového zadání a zabývá se vlivem vstupní suroviny, tedy vápence, na reaktivitu a rychlost dekarbonatace. Cílem práce je zjistit, jaký vliv a vztah má chemické složení, petrografie, geneze a diageneze, porozita a mikrostruktura vápenců na reaktivitu a rychlost a průběh dekarbonatace. Předmětem experimentální části potom je vyhodnocení analýz provedených na vzorcích vápenců, jako je porozita, reaktivita zjištěná metodou Bischof – Uhde a proces dekarbonatace kalcitu z pohledu krystalinity produktu.
Studie vlivu procesu výpalu vápence na vlastnosti vápenného hydrátu
Sklenářová, Dorothea ; Bureš,, Jaroslav (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Práce je součástí grantového zadání a zabývá se vlivem vlastností vstupní suroviny a jejím výpalem na vlastnosti výsledných produktů, tedy vápna a vápenného hydrátu. Cílem práce je zjistit, jak moc je ovlivněno chování a vlastnosti vápna a vápenného hydrátu chemickým složením vápenců, jejich petrografií, genezí a diagenezí, mikrostrukturou a porozitou. Předmětem experimentální části potom je vyhodnocení analýz provedených na vypálených vzorcích vápna, jako je reaktivita a porozita, a na vzorcích vápenného hydrátu, což je zjištění měrného povrchu a sedimentačních objemů.
Studium vlivu výpalu na vlastnosti vápna
Urban, Karel ; Bureš,, Jaroslav (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Na ústavu technologie stavebních hmot a dílců při VUT FAST v Brně byl zahájen výzkum zabývající se studiem vlivu vápence na průběh dekarbonatace. Tato práce je úvodní studií do této problematiky. Zaměřuje na popis geneze a diageneze vápenců, jejich krystalografii, texturu a požadavky pro výpal. Dále popisuje těžbu a úpravu vápenců před výpalem. U samotného výpalu se zaměřuje na jeho mechanismus a používané pecní systémy. V experimentální části se zabývá analýzou vzorků vápenců z různých světových nalezišť z hlediska jejich petrografie, geologického původu, chemického složení, obsahu nerozpustných zbytků, hustoty a porozity a analýzou vzniklých vápen vypálených při teplotě 900 °C z hlediska hustoty, obsahu CO2 a velikosti krystalů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.